| |
SLR Band
Website
Indigenous California
'Íswut
of San Luis Rey
Luiseño version
|
|
'Íswut Qéchngawish
Text by Cathleen Chilcote Wallace, Translation
by Eric Elliot
Images by Cheryl Eng
Yumáyk, yumáyk, 1900 'axánninik,
'osámsavotuk hík 'omáanga ngó'wunti
kó$$aanti supúl chóoraat 'áv'aat pokwáan.
Qáy múyyukum qállivukutum
wónnuk, qáy múyyuk pét lówwuk,
pí' qáy múyyuk kíicha wáachuk
'ivá'
Kíichamik Californianga. Súplichal 'ahúyyaxi
múyyukum pomkáamayum
supúlnga kíimaynga pomqálqala, tée pomyó'
pomná' supúuli pomkáamayi mán pom$wáamayi,
tée ponéeyi máas 'awólvoy, wáv'ik
háx 'awóo pomnéshkinu pokíyk ponéeyi
máamayuluti. 'óono 'axánninik supúl
nawítmal kuná' hatí'ya pokám póomoto
'áawlowut pomporóv'orilanga pálvunnga, pí'
'iví' pálvunla potúng Qéch yaxúk
yumáyk.
Nawítmal potáaxaw kuná' toxótxush míyqu$
pí' poyú' táatalvish, yuváttaat míyqu$.
Poká' néshmal ponéy $i'állik wéhnga
chóo'on temét. Nawítmal 'atówya míyqu$,
pí' wéh popúsh tachaláachaqu$, pí'
poxíimax yawáywish míyqu$.
Nawítmal poká' néshmal kuná' 'atáax
míyqu$, Qéchngawish pálvunngawish.
Poká' naxánmal Californiayk Francengay wukó'ya
'awóol míyqanik. Múyyukum 'awóm 'axánninik
Europengay wukó'ya sínnaval pí' temét
póplovi háalwonut. Poporóv'orilay sássamsa
'éxla pitóowili qáy poné'chax pí'
hivélvish pomíyqala.
Pomkíinga chóo'onum kuná' chilúuyuk.
Chóo'onum mómngax téetiluk
pwéevlonga. Poká' néshmal 'íyxuk póoxa
potéelay téetiluk. Nawítmal 'íyxuk
'atáaxum pomtéelay téetiluk, túuvuta
po$úun 'ahúyyaxi polóoviqala, mán po$úun
ponginángnaqala, mán po$uwóo'qala.
Puyáamangay kuná' pom'owó''axpi míyxuk
poróv'orilanga. Nawítmal kihúut míyqu$
pí' po'owó''axpi míyqu$ 'á'wolum 'axánninik.
Pí' nawítmal qáy hísh yéx'iqu$.
Pómlo míyqu$ pí' po$úun lóoviqu$
pisáyk 'owó''aqanik. Wéevomi
'ayók hanimúm pomkíinga, páakami $íichik,
pí' pom'áachi chíivoy qéexinik.
Nawítmalpil 'ahúyyaxi pomá'max kuná'
míyxuk kárrilash. Múyyukun héeluk
póoxa po$úun kuláaw-wonut kó'chilash
pokwáan, mán páaw-wonut péshlish pomqayáawipi,
mán pom'á$pi. Sana'óoriya, sevóoya,
mán chíile 'áywonut poróv'orilanga héeluk
'iví' 'axánninik:
Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.
Nawítmal póoxa po'áash 'awáal 'áawqu$
kuná'. Po'áash póy nónmimonuk
puyáamangay chóo'onyuk michíyk. Pomómmil
yaxúk pó' 'awáal wéhmali
'íswut po'áaqala. 'óono 'axánninik potúng
'Íswut yaxúk. 'Íswut pilék yót
míyqu$, popé' chóo'on chaparáppaat toxótxush,
xwáyyaat míyqu$. Ponáq mómkat wáachaqu$
pí' 'ahúyyaxi náqmakat míyqu$. Pí'
'Íswut popúsh pómminik yawáywish míyqu$:
pixépxish míyqu$ túupash 'axánninik
tuvíicha poyáawaqala.
'Íswut tá' qáy 'awáalum 'awóm
michát 'ánkichum 'áaqu$ kuná'. Pilék
yixélval míyqu$. Nawítmal póy 'ayáalinik
húu'unax pitóowili kihúut 'awáamal pomíyqala,
pí'supoku puyáamangay ponéeyi nawítmali
náqmuk. "Nákki popúuki, 'Íswut."
"Néyk kuláawut." "Haqwáachiim
'ivíyk, 'Íswut." "Háal ponéeyi
chíivoy."
'Íswut kuná' kwáavichukat polóov chóo'onnga
michá' poróv'orilanga
míyqu$ pí' po$úun pilék polóov
qálqu$ nawítmal póyk. 'Íswut qáy
míykinga pomuróppax míyxuk nawítmal
póy pomáamayuvoy. Kihúut míyqanik, 'Íswut
kuláawut 'akáyyax potówlanga mí'chaqu$
waníinga néshkin pí' qáy
'a$únngay po'eléelaxvotaqu$. Nawítmal wukó''anik
póy wunáy pulú'chax. 'óono 'axánninik
'awáal po$úun pilék polóov qálluk
nawítmal póyk pí' puyáamangay nawítmali
kwáavichumonuk.
Súplish, 'amu'éxngay, nawítmal wám'
potáppivo míyqu$ chóo'on
po'owó''axi. Poká' néshmal kuná' póyk
túkmal 'óovax. Náachaxanish 'a$únnga
ngó'qu$ pí' néshmal poká'may póyk
yáa, "'óm wám' 'o'owó''ax míyq
pomléeyu. Hatí''ax móomat poháyloyk
hawíssaxlut." Nawítmal, po$úun takwáayanik,
xíimya pí' poká' póyk yáa, "No$úun
lóoviq, noká'." 'Íswut póoto néshkin
poyúuhiqala nawítmal móomat poháyloyk
hatí'ya.
Payóomik pohatí''axpi míyqu$ kuná' wáam
hík míiya, pí' nawítmal po$úun
lóoviqu$ wuná' wukállaat. 'Íswut póoto
po'áawqala qáy háx po$úun wóoyaqu$
híycha 'aláxxwish nawítmal póoto pohulúkkaxvotaqalpiy
péenga.
Nawítmal wukállaqu$ péenga waníinga
yawáywinga néshkin, pí' 'iví' waníicha
potúng San Luis Rey yaxúk. Waníicha chóo'on
hísh pálvunnga túu'qati konóonik. Wukállaqu$
kuná' má'kwit pí' píkwla potúu'qala,
pí' 'óono nawítmal ponéshkinum yumáykawichum
pomnáachaxan míyxuk. Kwíila potówlanga
wukállaqu$, pí' hík kwíil chí''inik
potúkmaynga wu$ánnax. Múyyuk-kun nawítmal
pokáayi néshmali máamayuk kwíil chí''ilut
wíwkutum. 'óono pilék 'atáaxum pomnáachaxan
kuná' míyxuk yumáyk. 'axánnax hík
po$óoy pí' páakil wí'chax potúkmay-yik
wukállaat waníinga néshkin. Míisilanga
Qéchnga, potúng San Luis Rey yaqáa, nóllanik
táaxanayk chulúpya, míisilash poqwálmanga.
Po$óoy pí' páakil wu$ánnax ponéshkinuy
pomnáppivonga. Hísh lá'chinik héelya:
Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.
Páamumali tíiwinik po$úun kuná' wóoyaqu$
móomat poháylo pitóowili wéhmali wáam
pomíyqala. Hatí''axvichuqu$ táaxanangay, pí'
$awáay-ya, "Haní'cha!". Pí' 'Íswuti
nóowax. Pitóowili payóomik wukállaxmoqu$
péenga.
'Íswut tóo$axtumi, $u'íshmi nónmimoqu$
nawítmal hík tóot popurú''iqala. 'íyxmaqanikmil
wuná' wukó'ya waníicha mómnga pohayá''aqala.
Qáy háx 'awóo kuná' wuná' 'áawqu$.
'éxval xwáyyaat wáam chóo'onnga michá'
míyqu$ pí' tachaláachaqu$ náanat po$áqqiqala.
Páala 'íyqu$ tachaláachaqu$ pí' húngla
mómngay nawítmal powíiwilmiy chungaráng'iqu$
pí' 'awáal popéey chawáchwiqu$. Nawítmal
xíimya.
Nawítmal potúkmayi 'éxvanga 'awáxvonga
kuná' tavánnax. 'Íswut nawítmal wéehmil
ngórraym 'alóomaxnga yí'yitum. Mómngamil
yí'yiqu$ pí' 'alóomaxnga pa'áq wápwapaqu$.
Yámminik nawítmal wuníyk poháyloyk tíiw'yax.
Wéhchum hengé'malum ponéy potúkmaynga
ngó'wunti 'iní''iniqu$. Póomik qéwwax,
"'óonop nóo nonáachaxan! Qamí''iyam
'óono!" Pomóm po'éek tóoyaqu$.
Pá' kuná' nawítmali po'áachi wéeh
pomyáax péng'iqu$ tóotal. Supúltal tóotal
tawáa$ póy pompéng'iqala, nawítmal qéwwax,
"Pó' 'áaq! 'ínnaxam pitóo!"
Nawítmal kuná' woltú'ya. Hengé'malmi
mesé''inik yáa, "$uwoo'ní''iim pomóomi,
'Íswut!" Pó' 'Íswut páangay wíllanik
chóo'on 'ayú'vo pitóowili ponéemi hengé'malmi
xáarax. Pomóm $u$wó'. Tóot 'ámminik
ngórraym wuníyk michíyk 'awóyk poháylonga.
Nawítmal kuná' xíimya pí' 'Íswuti
hayá''ax poháylonga. "No$úun lóoviq,"
yáa nawítmal, 'Íswut poyúuy yóoniwut.
Nawítmal tóoy-ya 'awáal potáax po$oróo$oriqala.
'awáal nawítmali chóo'on $ithíssithax
páatal. Náanat $áqqiwut pomóomi qaléq
wáxnax pomwukállaqala móomat poháylonga
qéechil purú''iwuntum pí' 'ehéngmaymi
nónmiwuntum.
Michát 'ánkingay, tée micháy, yú'pan
kuná' muyáqya pomóm hengé'malum náanaqvichum.
Ngórraym nawítmal, 'Íswut póomongay
wuníyk pí' wápya mómyuk. Nawítmalimil
'isxwá''iqu$, 'ulómmiqu$. "Nawítmal poróv'orilangay,
michá'$u 'óm 'axánniq 'ivá'? 'óm
$u pwéevlonga wukó'ya 'o'áash chíivo
póoto?" 'Íswut xáarax, pí' hengé'malum
qáy hísh yéx'iqu$ wápwappaantum 'alóomaxnga.
"Haní'cha, 'Íswut, ngéewun," yáa
nawítmal. Hatí'ya kuná' potúkmay-yik
pí' po'áash póyk wáa'ish 'óovax.
Wuná'pil hengé'malmi mesé''inik yáa,
"Kwáavichu pomóomi, 'Íswut. Tó$$u
xálli hengé'malum póomik pom-muyáqqaxi
mómngay."
'Íswut pó'kwaym pomáachayk móomat poháyloyk
hengé'malmi kwáavichulut. Pomyáax pom-muyáqqaqala
mómngay 'Íswut pomóomi kuná' xáariqu$
pomóomi ngoraní''ilut mómyuk. Hengé'malum
'ivíyk wuníyk wáaywayaqu$ pomyáax muyáqqaxkutum,
pomtamáa chóo'on qisilíssaantum. Pí'
'Íswut puyáamangay pomóomi $uwoo'ní''iqu$
'alóomaxyuk. Pomyáax chóo'ontal pom-milúutal
muyáqqaqu$ mómngay, pí' yixéengay, 'éxval
'awáxvoy qáy pomhayá''ivotaqu$.
Nawítmal wuná' kuná' 'ayáalinik 'áawqu$
qwá'wonut. Hanimú' kó'chaat míyqu$,
wéevo purúprush, $áawokish 'íipit, naráanxa
, pít, pí' po'ó$ku, $áawokish kó$$aat.
Wuná' qwá'qu$ náanat po$áqqiqala pí'
po$úun pilék lóoviqu$.
Wám' ponáachaxani táppinik kuná' wáwwax,
"Haqwáachiim 'ivíyk, 'Íswut." Po'áash
yúuhax nawítmal poqwálmayk. Pomkíyk
ngéewuntum pálvunik, nawítmal yú'pan
héelaxish héelya:
Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.
Qáy háx kuná' míykinga yú'pan
pomóomi 'isxwá''ax.
Nawítmal wám' powóllaqala póoxa pokáamayum
qálqu$ kíinga kihúunga móomat poháylonga
néshkin Qéchnga. Pó' notú' míyqu$
pí' puyáamangay néyk tóotupik michá'
po'axánnaqalay wuná' popálvunnga pomá'maxnga.
Pitóo temét wuná' wíitaqanik Míisilanga
húngla híwwaat poxóyyaqala 'ayáalinik,
nóo ponéeyi nawítmali, po'áachi 'Íswuti
wéeh notíiwivotama nóllaqal pomkíyk
móomat poháylongay, pí' pomóm 'awóm
nonéshkinum yumáykawichum pomtóowimi 'axánnaxma
nongáayivotama, pomóm nómkila ngéemokwichum.
Hamú' táp.
|
|